Mladýpodnikatel.cz

Michal Nýdrle je CEO holdingu KINDRED GROUP, který obsahuje celé porftolio firem, z nichž většina jsou marketingové agentury. Celkový obrat holdingu činí 600 miliónů korun ročně. Michal je asi nejkvalifikovanějším člověkem na téma budování agentur, s jakým jsem zatím mohl natáčet. Vybudoval jich už několik, k čemuž přispělo i to, že už v 16 letech odešel z domova a začal se sám živit. V rozhovoru jsme si povídali především o tom, jak se budují úspěšné digitální agentury, co je od sebe nejvíce odlišuje a co je pro každou agenturou tou největší hodnotou, která rozhoduje o jejím úspěchu na trhu. Co v rozhovoru uslyšíte? - Co odlišuje jednotlivé agentury? - Jak se buduje firemní kultura? - Jak hledat a vybírat leadery jednotlivých agentur? - Co dělají české agentury často špatně a proč je punk především pro juniory? - Co je základem úspěchu agentury a jak se s ní prosadit na trhu? - Proč KINDRED GROUP nebuduje jednu agenturu místo několik a proč mezi nimi podporuje soutěživost? - Co agenturám přináší nejvíce

Zní to skoro jako Americký sen. A on vlastně tak trochu americký je, protože příběh řetězce ovocných barů Fruitisimo v Americe začal. Jenom ne tak, jak byste asi čekali. Chtělo by se napsat, že Jan Hummel se svým společníkem na začátku dostal nápad, že vybuduje velký řetězec ovocných barů a dosáhne s ním stamiliónových obratů. Pravda je ale naprosto odlišná. Když oba odcestovali do Ameriky, setkali se poprvé s gastronomií - umývali nádobí a dělali pomocné práce v restauracích. Tak je tehdy gastronomie uchvátila, že se v ní rozhodli podnikat. Opět by se chtělo napsat, že si proto založili restauraci a inspirovali se americkými vzory. Podle Jana Hummela to ale bylo moc těžké, a tak si otevřeli zmrzlinový stánek. Když přišla zima, prodávali oplatky. A tak se postupně vyvíjeli až do dnešní podoby. Pomohl jim tak trochu i podvod. Když se se svým prvním stánkem potřebovali dostat do obchodního centra, vymysleli si referenci, kterou po nich tehdy požadovali. Vše dělali stylem pokus-omyl, učili se za pochodu a dne

Většina firem dneska hledá nové zaměstnance. Některé je hledají i velmi urgentně. Často při tom zapomínají na to, že přivést nového člověka není jen o podpisu smlouvy a vyhrazení jednoho pracovního stolu se židlí, ale o mnoha dalších aspektech, které efektivitu jeho práce a jeho spokojenost ovlivňují. Říká se tomu onboarding - proces, jak nové zaměstnance co nejlépe začlenit do kolektivu firmy tak, aby byl pro ni byl efektivní a aby byl se svou novou prací spokojen. Není to snadná práce a může se toho při tom hodně pokazit. Některé firmy navíc onboarding podceňují úplně, což má za následek třeba to, že jsou jejich zaměstnanci nespokojení, při první příležitost odejdou pracovat pro konkurenci a jejich výsledky nejsou takové, jaké by mohly být. Stále více firem si ale důležitost správného onboardingu uvědomuje a začíná mu věnovat co nejvíce pozornosti. Nikol Dufková je HR manažerkou v digitální agentuře Story TLRS, která se pohybuje v oboru, ve kterém je volných pracovních sil velmi málo. Právě proto se snaž

WarFriends, Mega Dead Pixel, Tiny Miners nebo třeba LETZ Match! To jsou hry, které vyvinulo pražské vývojářské studio About Fun. Jeho zakladatel a ředitel Petr Vodák byl hostem rozhovoru pro Mladého podnikatele. Denně vychází na světlo světa zhruba 500 mobilních her. Některé hry se hrají i celé roky a hráči jsou schopni v nich utratit i milióny korun. Prorazit s vlastní hrou je nesmírně těžké a velkou roli v tom hraje i náhoda. Nikdo třeba neví, co udělat pro to, aby vaši hru propagoval sám Apple nebo Google, u kterých hráči hry nakupují. Když About Fun novou hru vydá, aktualizuje si Petr Vodák App Store snad každých 5 vteřin. Vývoj hry může trvat i dlouhé roky a náklady na její provoz v čase rostou - zdaleka to není tak, že vytvoříte hru, vydáte ji a máte vystaráno. Ta skutečná práce - práce analytiků a dalších lidí - teprve začíná. V našem dnešním rozhovoru zjistíte, co se skrývá za hrami, jako jsou Angry Birds, a jak se už dnešní herní svět přizpůsobuje individuálním potřebám hráčů v reálném čase, když

Komerční sdělení: Před 5 měsíci dostal Pavel Jílek nápad - pomůže lidem, kterým se třeba rozbil iPhone a potřebují na pár dní půjčit náhradní. „Maximálně vám půjčí Android. V lepším případě budete mít štěstí na starší iPhone s nízkou pamětí,“ popisuje smysl svého projektu iPhonePůjčovna.cz. Dnes má iPhonů v oběhu už 8, ale postupně nakupuje další. V podstatě bez investic do marketingu se mu hned od začátku začali ozývat klienti - jednotlivci i velké firmy. Zaměřuje se především na náročnější klientelu, mezi kterou řadí podnikatele, manažery a lidi, kteří využívají iPhone ke své práci. Moc lidí jeho nápadu nevěřilo, dokonce sám jej považoval spíše za legraci. Dnes mu ale generuje peníze a během několika měsíců by se chtěl dostat do zelených čísel. Do 24 hodin dokáže doručit iPhone kamkoliv v České republice a ušetřit tak zákazníkům peníze i zbytečné starosti. iPhony si lidé u Pavla nepůjčují jen tehdy, když se jim rozbijí. „Často je potřebují jen na pár dní, třeba po dobu reklamace, servisu, pojistné událos

V roce 2009 od svého zaměstnavatele odkoupil 3 papírnictví. Dnes Milan Petr stojí v čele celorepublikové sítě 27 prodejen papírnictví McPen. V rozhovoru mluvil o tom, jak získával peníze od svých přátel, jak nad novými prodejnami přemýšlí a jak mu byznys zefektivňuje práce s daty. Když vstoupíte do většiny českých papírnictví, vrátíte se o pár desítek let zpátky. Běžně totiž příliš neinovují a nedokázaly se přizpůsobit moderním trendům. To si Milan Petr uvědomil hned na začátku a začal svoje papírnictví stavět tak, aby vás zaujaly už na první pohled. Jelikož firma vznikla až v roce 2009, může se zdát, že sama na trh přišla poměrně pozdě. Milan Petr měl ale v oboru letité zkušenosti, protože dříve pracoval na manažerské pozici v jedné z firem, která sama papírnictví provozovala. Jeho zkušenosti, ale i známosti a vztahy s dodavateli mu následně pomohly firmu rozjet. Peníze si půjčoval od přátel. Koncept nových papírnictví si nechal vypracovat od specialistů. Podíl ve firmě prodal reklamní agentuře výměnou za

Michal Hardyn má za sebou několik projektů. Provozuje digitální agenturu Stario, kariérní portál VímVíc.cz a cashback portál Tipli. V minulosti úspěšně prodal SlevyDnes.cz a agenturu 5DM.cz. Jak nad novými projekty přemýšlí a jak pro ně vybírá jejich šéfy? Michalova pozice v rámci jeho podnikatelské portfolia není příliš standardní. Sám v rozhovoru přiznává, že je velmi „defokusovaný“, protože se věnuje mnoha věcem najednou. Každý projekt má ale svého šéfa, který vede celý tým a s projektem (jak říká Michal) „usíná i se probouzí“. Výběr těchto lidí ale není jednoduchý, a proto jsme vedle Michalova systému organizace práce probírali i to, co tyto šéfy spojuje a jak bojuje s nízkým věkem členů týmu. V rozhovoru se dozvíte i to, jak Michal nad novými projekty přemýšlí, co musí projekt splnit, aby se do něj pustil, a z čeho je financuje. Narazili jsme i na práci s daty a na Michalům způsob „naslouchání trhu“. Na závěr jsme se věnovali Michalově osobnímu marketingu. Přes 7 let vede vlastní blog a každý týden n

Petr Kučera je společnosti známý především jako československý politik, spoluzakladatel Občanského fóra a jedna z výrazných osob listopadu 1989. Dnes už ale v politice není. Ve svých 70 letech vlastníma rukama pracuje na zámku v Nových Hradech. Zámek koupil za 14 miliónů společně se svou manželkou v roce 1997. Byl ve velmi špatném stavu, ale oběma manželům se ho povedlo zrekonstruovat a zpřístupnit veřejnosti. Dnes je zámek v černých číslech a někdy se v něm sejde až tisícovka lidí najednou. Vše se povedlo bez veřejných peněz, bez dotací a takřka i bez jakékoliv jiné pomoci zvenčí. Petr Kučera si pro účely rekonstrukce vytvořil vlastní tým a dodnes na minimum činností najímá externí pracovní síly. Není náhoda, když ho potkáte v pracovním oblečení upravovat zahradní prostory zámku. Co se ve videu dozvíte? - Proč má člověk potřebu kupovat zchátralý zámek a investovat do něj čas, peníze i úsilí? - Jak probíhaly počátky rekonstrukce zámku a jak se Petr Kučera učil za pochodu? - Co ho dnes motivuje v pracích p

V Česku existuje mnoho webů, které vydělávají skrze affiliate. Díky speciálním kódum a URL adresám inkasují provizi z nákupu zákazníka, kterého přivedou na nějaký e-shop. Givt.cz dělá něco podobného, ale polovinu své provize věnuje neziskovým organizacím. Princip jeho fungování je jednoduchý. Na jeho webu najdete přes 3 tisíce neziskových organizací a sportovních klubů, které se do Givt.cz zapojily. Díky tomu od něj obdržely potřebné materiály, prostřednictvím nichž mohou jejich podporovatelé nakupovat na populárních českých e-shopech. Za každý nákup získají odměnu ve výši 50 % celkové provize Givtu. Givt využívá běžných affiliate programů e-shopů. Pokud e-shop žádný program nemá, může vstoupit do speciální sítě Givtu. Cílem této myšlenky je podpořit neziskové organizace a sportovní kluby a získat pro ně nové zdroje financí. To ale není všechno - Givt si myslí i na zahraniční expanzi se speciálním produktem a před několika dny oznámil investici od Jiřího Hlavenky, který své peníze vložil třeba do Skypickeru

Pierů je v Česku celkem… tři. Jedním z nich je Piero Šesták. Je to Čech a šéf digitální agentury Story TLRS. Povedlo se nám společně natočit poměrně upřímný rozhovor o Pierově podnikání, o změnách zaměření jeho firmy, ale třeba i o tom, co obsahuje společenská smlouva majitelů agentury. Story TLRS je fullservice digitální agentura. Vznikla v roce 2015 a k dnešnímu dni má 22 fulltime zaměstnanců a letošní roční obrat dosáhne 18 miliónů korun. Jejími majiteli jsou Šimon Vodrážka, Jakub Novák a Piero Šesták, který je zároveň CEO. Mezi klienty má firma třeba Becherovku, Reebok, Sazku nebo Pražské náplavky. Piero je jeden z hostů, které jste navrhli přímo vy - fanoušci Mladého podnikatele. Povídali jsme si o Pierově začátcích v podnikání, jeho neúspěšných projektech, ale především o změnách zaměření agentury a budování jejího středního managementu. Co se ve videu dozvíte? - Kde jsou ti zbývající dva Pierové :-) - Proč Story TLRS změnilo svoje původní zaměření a proč jej chce změnit i v budoucnu? - Jak Piero na

Nového vývojáře webových stránek nebo mobilních aplikací dnes hledá snad každá firma, která působí na internetu. Často je ale jejich hledání marné, což brzdí firemní rozvoj a vývoj nových produktů. Jak to změnit? Barbora Kuklová přes 2 roky působí ve vývojářském studiu Cleevio, které stojí například za aplikacemi Spendee, Gamee nebo Angee. Má na starosti především hledání nových vývojářů, jejich nábor, vstupní pohovory a jejich motivaci. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak nové vývojáře najít, čím je zaujmout, jak konkurovat firmám, které dokáží nabídnout lepší platové podmínky, a kam až budou muset firmy do budoucna při hledání a motivaci nových vývojářů ustoupit. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak může malá firma při hledání vývojářů porazit ty velké? - Co je dnes pro vývojáře při výběru zaměstnání nejdůležitější? - Jak nové vývojáře oslovit a zaujmout je vaší nabídkou? - Proč už dnes nefungují šablonovité zprávy, které firmy rozesílají vývojářům hromadně? - Proč hned v první zprávě vývojáři nenabízet

18. dubna 2017 zahájil Český rozhlas provoz nového zpravodajského serveru iRozhlas.cz. Jeho šéfredaktorem se stal Radek Kedroň, který v minulosti vedl například server Lidovky.cz, domácí zpravodajství časopisu Týden a působil v redakcích Hospodářských novin a MF DNES. Radek Kedroň zvládl už nejednu velkou výzvu. Povedlo se mu například odtajnit jména agentů StB, kteří pracovali v Hradní stráži Václava Havla, zmapoval tuneláž státního Fondu dětí a mládeže a publikoval sérii textů o dodávce českých zbraní do válčící části Afriky, v níž se angažovali i vrcholoví politici. V rámci projektu Konta X prověřoval majetek politiků, přinutil Poslaneckou sněmovnu, aby zveřejňovala jména takzvaných létajících politiků a podrobně se věnoval i kauze Davida Ratha, o níž napsal knihu Operace Rath (zdroj: rozhlas.cz). Teď čelí další výzvě. Společně se svými kolegy na internet přináší úplně nový zpravodajský server, který provozuje Český rozhlas. Server iRozhlas.cz je tedy veřejnoprávním médiem, což mu například umožňuje na

Martin Máša z Hnutí duha přišel vyprávět o tom, jak se v Česku mění zákony a jak se k tomu realizuje kampaň, do které se zapojilo až 55 tisíc lidí. Díky nim se povedlo ochránit české národní parky a dát šanci přírodě alespoň jednou vyhrát nad člověkem. V mých rozhovorech se snažím dávat prostor nejen podnikatelům a marketérům, ale i lidem, kteří působí především v neziskovém sektoru. V rámci série rozhovorů o dobru Dobrovory jste si mohli poslechnout třeba Šimona Pánka z Člověka v tísni, Petera Porubského z Linky bezpečí, Kateřinu Wich z Radosti dětem nebo Janu Pěchovou z SOS dětské vesničky. V tomto rozhovoru se dozvíte o tom, jak tým ekologů ovlivní, když jimi podporovaný zákon vetuje prezident, když Miloš Zeman Hnutí duha zmíní v Poslanecké sněmovně a když jejich snahu podpoří až 55 tisíc lidí. Právě to se totiž Hnutí duha povedlo. V rámci kampaně Zachraňme národní parky během 3 týdnů dokázali zabránit tomu, aby Parlamentem prošel zákon, který by umožnil v národních parcích novou výstavbu nebo těžbu dře

Když se zaměříte jenom na komiksy, jsou největší na českém trhu. Přesto je to neživí a firmu mají spíše jako koníček. V dnešním rozhovoru se dozvíte něco o podnikání v komiksovém světě, budování komunity, ale i o komiksech a jejich skutečném kouzlu. Petr Litoš je spolumajitelem komiksového vydavatelství Crew.cz. Pokud si myslíte, že už komiksy nikdo nečte, šeredně se mýlíte. Podle Petra jejich prodej neustále stoupá a momentálně se nacházíme v nejlepší době, jakou kdy komiksy zažily. Český komiksový trh se podle něj pohybuje kolem 100 miliónů korun ročně. Crew.cz, kterému sami říkají spíše „Krev“, vydalo například pecky na Garfield, Simpsonovi, Batman, Deadpool, World of Warcraft a mnoho dalších. Prodávají dokonce několik typů komiksů, které se liší v různých částech světa. Co jim vydělává nejvíce peněz? Jak získávají nové zákazníky? A proč z firmy nikdy neudělali byznys, kterému by se věnovali naplno? Přesně o tom je tento rozhovor. Co se v rozhovoru dozvíte? - Jak trh s komiksy funguje? - Jaké komiksy

Kolují různá čísla o tom, kolik máme v Česku e-shopů. Určitě jich není málo, ale jen ojediněle se setkáte s tím, že by některý e-shop měl vlastního investora. O tom se mluví spíše mezi startupy. Feedo.cz ale takového investora mělo a jeho zakladatel Martin Molčan firmu dovedl až k pozoruhodnému exitu. Za prodej 100% podílu totiž oba majitelé neinkasovali peníze, ale podíl v jiné společnosti. Prodat celou formu byla navíc podmínka kupce. V rozhovoru jsme rozebírali, zda byla pro prodej skutečně ta správná chvíle a jak e-shop na takový obchod připravit. Probrali jsme i toho investora. Získat investici pro svůj e-shop může pro řadu podnikatelů značnou vzpruhou. Kdy se ale investora oslovit a do jakých e-shopů nejspíš bude investovat? Na závěr jsme si nechali téma zahraniční expanze, kterou si Feedo vyzkoušelo i v několika zemích. Co se v rozhovoru dozvíte? - Proč se Feedo rozhodlo získat investora a jak to firmu změnilo? - Jak proběhl prodej firmy a jaká byla „prodejní cena“? - Jak majitelé Feeda nad budouc

Nejrůznější sociální sítě Facebookem počínaje a Instagramem konče nás dnes přímo vybízejí ke sdílení “okamžiků” v reálném čase, a proto stále více lidí fotí a natáčí videa na internet, mnohdy živě. Jak se na tento trend dívá právo, a to především to na ochranu soukromí? Můžu jen tak fotit a sdílet fotografii kolemjdoucího na facebooku? Ne, jen tak sdílet něčí podobiznu není bez rizika. Již Listina základních práv a svobod chrání naše osobnostní práva, včetně práva na soukromí či dobrou pověst. Podle občanského zákoníku pak platí, že samotné zachycení podoby člověka „tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.“ „Zachycení podoby“ je přitom širším pojmem než vyfotografování, je to i natočení či např. sejmutí posmrtné masky. Ani souhlas k vyfocení však nestačí, je nezbytný i souhlas k rozšiřování podoby člověka. To je např. sdílení fotografie na sociální síti. Jedná se zde tedy o dvojí překážku ke sdílení. U soicálních sítí je přitom situace obzvláště nebezpečná, n

Před 2 lety Jakub Tížek spustil projekt s názvem „Podnikni to!“. Pomáhal v něm začátečníkům rozjet svoje první podnikání a povedlo se mu s ním dostat na deset českých univerzit a několik dalších institucí. Co studentům nejčastěji brání v podnikání, s jakými nápady přichází a co spojuje ty, kteří svoje podnikání rozběhnou? Mladého podnikatele sleduje vedle zkušených podnikatelů i řada začátečníků. Ti řeší mnohdy podobné problémy a spojuje řada nesnází, kterými si na začátku prochází každý. To si uvědomil i jakub Tížek a ve svém projektu Podnikni to! se snaží právě těmto lidem pomoci startovní překážky zvládnout a rozjet naplno své podnikání. Podnikni to! dnes působí na deseti univerzitách a několika dalších vzdělávacích institucích. Společně s Jiřím Moukou Jakub pracuje na tvorbě dalších podpůrných nástrojů a navazuje partnerství s inkubátory i zkušenějšími mentory. Sám Jakub nemá teorii příliš v lásce, a tomu odpovídá i obsah kurzu, který se skládá z 8 tematických workshopů. Od samotného začátku se v nich

Docela často se stává, že se něčí nápad nesetká na trhu se zájmem zákazníků. Občas se také stane, že si to jeho původce uvědomí až zpětně. Startupu Storyous se stalo obojí. Nejdříve se snažil vyvinout novou platební metodu - zákazníci kaváren, restaurací a dalších podniků mohli za svoje objednávky platit přes mobilní telefony. Jenomže to byl nápad, který přišel v době, kdy ještě velká část lidí neměla mobilní internet a kdy se objevilo mnoho dalších problémů, které celý byznys komplikovaly. Firma ale nechtěla svůj nápad vzdát, a proto začala vyvíjet něco jako sociální síť, kde se mohli uživatelé checkovat při návštěvě různých podniků a svoje profily sdílet se samotnými restauratéry. Aby se ale jejich služba mobilních plateb rozšířila, vyvinuli i vlastní pokladní systém, na který postupně zaměřili všechny svoje síly. Jenomže ani pokladní systém nebyl zrovna jednoduchý byznys, ačkoliv se ujal nejlépe. Velmi ho komplikovala potřeba vlastního hardwaru a obrovské náklady na pracovní sílu po celém Česku. Olej do

„Ročně dostáváme asi 1200 byznys plánů z Česka, Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Rumunska a Bulharska. Na meeting s námi se dostane tak 100 startupů ročně a z toho investujeme do 5 až 10,“ říká v našem rozhovoru partner investičního fondu Credo Ventures Andrej Kiska ml. Aby investorali alespoň do 1 českého startupu, potřebují v Credo Ventures vidět asi 120 byznys plánů. Na Slovensku je poměr ještě horší - na 1 investici připadá byznys plánů asi 220. „Co se týká vyspělosti, jsou slovenské startupy pár roků pozadu za těmi českými,“ říká Kiska a dodává, že ve Střední Evropě máme strašně moc „truhlíků“ - lidí, co všude byli a mají odpověď na všechno. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak v Credo Ventures nové byznys plány vyhodnocují, podle čeho hodnotí začínající startupy, čeho si na nich všímají a podle čeho se rozhodují, zda do nich budou investovat. Probrali jsme i komplikované výchozí pozice začínajících podnikatelů - zajímalo mne třeba, zda v Credo Ventures investují i do mladých lidí nebo do podnikate

Představte si, že čtete tyto řádky a na město, ve kterém se zrovna nacházíte, se žene tornádo. Zvenčí vás varují aplióny, ale vy je neslyšíte. A právě v tu chvíli vám chce pomoct Mobilní rozhlas a upozornit vás notifikací na mobilu. Podobných služeb, jako je Mobilní rozhlas, na našem trhu postupně přibývá. Jde přitom o ucelené platformy pro komunikaci samospráv (například měst) s občany. V Česku Mobilní rozhlas využívá kolem tisícovky měst a obcí, což je přibližně 1/6 ze všech obcí, které u nás máme. Konkrétně je mezi nimi třeba Znojmo, Benešov a některé městské části Prahy. Tyto služby jsou ale vedle revoluce v komunikaci samospráv také dobrým byznysem a z určitého úhlu pohledu také dalším velkým bratrem, který má za cíl získat kontakty, polohu a další informace o běžných lidech. Jak tento byznys funguje, jak se Mobilní rozhlas dostává ke starostům a jak jim prodává svoje služby? O tom jsem si povídal s ředitelem firmy Ondřejem Švrčkem. Co se ve videu dozvíte? - Kolik Mobilní rozhlas stojí, jak se určov